Obchází vláda nadále zákony?

Není to tak dlouho, kdy soud dal vládě přes prsty a zrušil opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví a ne podle krizového zákona. Skončil nouzový stav a vláda se opět snaží obejít zákony.

Vše zde napsané vychází od mé kamarádky právničky Martiny Fraňkové a přál bych si, aby tyto informace vědělo co nejvíc lidí.
Začal bych rouškami, ty mne jako alergika nyní osobně štvou asi nejvíc:

Roušky nejsou navázány na nouzový stav - jejich nošení nařizuje mimořádným opatřením ministerstvo zdravotnictví (píšu roušky, myslím tím zakrytí dýchacích cest čímkoli).
MZ tak činí postupem dle paragrafu 69 odst. 1 písm. i) a 69 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.
Písmeno i) citovaného prvního odstavce je "sběrným ustanovením" (viz "další určité činnosti..."). Zákon zakrývání dýchacích cest výslovně neupravuje, proto se aplikovalo toto ustanovení. (při právním nevědomí naší vlády by toto ustanovení mohlo být použito - když to přeženu, i při stanovení příkazu nakreslit si na čelo rtěnkou srdíčko anebo třeba při zákazu nosit puntíkovaná trička a vydávat to za opatření bojující s epidemií). Neříkám, že ty roušky pod písmeno i) podřadit nelze. Lze, protože není, kam jinam.
Ale: odstavec 2 stanoví, že příkaz/zákaz musí být "v nezbytně nutném rozsahu".
Podle mého je plošný příkaz (absolutní co do celého území republiky, skoro absolutní co do vnitřních i venkovních prostor, skoro absolutní co do osob a časově ani konkretizovanou skutečností neohraničený co do venkovních prostor) při absenci vymezení nezbytně nutného rozsahu i při absenci relevantního zdůvodnění prostě zneužitím práva. Chybí proporcionalita a zároveň je dán rozpor se smyslem a účelem zákona.
Z hlediska epidemiologického vůbec není zřejmé, o co je příkaz opřen. Pokud vím, neexistuje žádná studie či vědecký výzkum prokazující prospěšnost nošení roušek venku ve smyslu obrany proti viru. Beru tedy jako fakt, že nic takového není a jde jen o demonstraci moci.
V této souvislosti poukazuji i na článek 31 Listiny základních práv a svobod, který v první větě stanoví: "Každý má právo na ochranu zdraví". Všichni máme právo nevdechovat vlastní škodliviny, neoslabovat si přirozenou imunitu a nezhoršovat si subjektivní obtíže. Není totiž nijak podloženo, že jsou tyto újmy v rovnováze nebo menší než následky nenošení roušek.
K tomu návrhu "dočasného" zákona "o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 v roce 2020":

Tento návrh zákona je (měl by být) tzv. lex specialis k zákonu č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Lex specialis = zvláštní úprava, která má přednost před úpravou obecnou (v daném případě je obecnou normou zákon o ochraně veřejného zdraví - dále jen "ZOOVZ").
V civilizované zemi platí "lex specialis derogat lex generali" (obecná norma, tedy ZOOVZ se uplatní jen v těch případech, kdy zvláštní norma konkrétní věc neupravuje - v daném případě citovaný návrh zákona, dále jen "Lex Ken").Povídačka kolem Lex Ken je taková, že je potřeba zpřesnit pravomoci (které jsou dosud zakotveny v ZOOVZ). K proklamovanému "zpřesnění" mělo dojít taxativním výčtem situací a opatření (zákazů/příkazů).
V paragrafu 2 Lex Ken najdeme výčet, který se tváří jako taxativní (pomiňme pro tuto chvíli odpudivost rozsahu i obsahu zásahů do života soukromého i podnikatelského i do zásahů do Listiny).
Taxativní = úplný, konečný, vyčerpávající. Laicky: nic navíc, než je napsáno, ani ťuk.
A šup ho: hned v paragrafu 4 Lex Ken kulišácky prohlášeno, že není dotčen (=nadále se bude uplatňovat) i paragraf 61 odst. 1 písmeno b) a i) ZOOVZ.Tím se z proklamovaného taxativního výčtu stává výčet demonstrativní = příkladný; laicky:můžeme rozhodnout i o jiných věcech a přikázat či zakázat ledasco jiného, než je uvedeno v paragrafu 2 Lex Ken.
Zvlášť ustanovení paragrafu 69 odstavec 1 písmeno i) ZOOVZ je rizikové, neboť se jedná o "sběrné ustanovení", pod které se dá schovat prakticky cokoli. (podle tohoto ustanovení MZ nařizovalo doposud roušky).
Tím, že se z taxativního výčtu stává demonstrativní, a tím, že je kvůli paragrafu 4 Lex Ken zastřena zásada "lex specialis derogat generali" (viz výše), se otevírá nebezpečná a neovladatelná cesta diktátu jednoho ministerstva (nějaké schvalování vládou je irelevantní, protože jednotlivá opatření zase budou mimo kontrolu parlamentu).
Obsahově je paragraf 2 Lex Ken útokem na svobodu veškerého lidského konání z libovůle pána, který momentálně prý řídí stát "jako rodinnou firmu" (ne díky, taťko, nechci na prázdniny na Krym a nechci Vám dělat bělouše a být řadu dlouhých měsíců trestně stíhaná).
Sankce za nedodržení příkazů/zákazů jsou dle paragrafu 8 Lex Ken výrazně zastrašující a drze neproporcionální ve vztahu k porušení (navíc sankční paragrafy zůstanou tak jak účinné i po údajném zániku Lex Ken, protožez 15 paragrafů mají zaniknout uplynutím doby jen 1 - 7).

Na dočasnost nevěřím. To už jsme zažili. A dvacet let jsme tu měli okupační vojska. Navíc Babiš si s komunisty prohlasuje cokoli a se zdravým rozumem strany Mr. Červeného svetru se nedá počítat.
Nejde tady o "zavírání obchodních center", ale o mnohem, mnohem víc.
A taky něco málo k uzavírání hranic:
Omezující opatření (v reálu bránící svobodnému pohybu - až na pár výjimek nebo při dodržení absolutně neadekvátních povinností) Ken opřel o paragraf 68 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen ZOOVZ). Nelze odtrhnout jeden odstavec příslušného ustanovení od dalších, neboť ty na něj logicky i systematicky navazují. Důvod, proč je (celý) paragraf 68 v ZOOVZ, je nasnadě: učinit adekvátní opatření v případě místního problému. Např.: "Byl jsem v Polsku pracovat na stavbě a můj kolega onemocněl (co já vím) TBC". Tak to prostě v konkrétním místě a v konkrétním čase řeším (mám-li relevantní vstupy, že by se to řešit mělo).Tohle, vyplývá z třetího odstavce citovaného ustanovení ZOOVZ. Prostě jde o reakci na lokální problém, v důsledku čehož se učiní opatření na jednotlivém hraničním přechodu. Ne globálně. Ne všude.Ken & his boys zase zneužili ustanovení, které na daný stav systematicky ani skutkově nedopadá. K tomu všemu "vyzobali" pro svou nepodloženou (a troufám si použít i slovo zvrácenou) potřebu jen první odstavec bez zohlednění účelu, proč dané ustanovení v ZOOVZ je.
Dvanáctistránkové opatření je podle mého názoru pro běžného občana nesrozumitelné, zmatečné a výkladově sporné. Rozpor se článkem 14 Listiny základních práv a svobod je markantní.
Nelze pominout, že předmětné opatření již počítá s ukončením nouzového stavu. Copak lze v "normálu" vydat tohle? To si opravdu necháváme šlapat po hlavě? To fakt téhle nekompetentní bandě (i bez ohledu na nezákonnost a protiústavnost) bez mrknutí oka či s unavenou odevzdaností necháme kontrolu nad naším každodenním životem?
Bonus na závěr: Koukněte do odůvodnění opatření (i když se raduji, že poslední vydaná opatření jsou aspoň tak nějak formálně zdůvodněna - ani to tu předtím nebylo). Když tu snůšku klišoidností shrnu a zparafrázuji: "Pokud vás nezabetonujeme železnou oponou vol. 2, mohly by zemřít miliony obyvatel".
Pane ministře, už dost. A odchod. Tohle je nedůstojné Vás i nás.
K čemu tedy ostatně máme tu "chytrou karanténu"?